PLÍSŇOVÁ ONEMOCNĚNÍ

Plísně a EAV

Metoda EAV nás rovněž upozornila na význam plísní v příčinách mnoha zdánlivě nesouvisejících nemocí a poruch. Pomocí EAV objevíme samotné plísně nebo jejich toxiny v různých tkáních, včetně nervové, a pak se je snažíme léčit speciálními homeopatickými (přesně řečeno izopatickými) preparáty dováženými ze SRN. Nezbytnou součástí této terapie je výše zmíněná dieta a úprava střevní dysbiózy.

Ukazuje se možná zásadní úloha plísní v takových nemocech, jako atopický ekzém, astma, senná rýma, migréna, opakované infekty horních a dolních dýchacích cest malých dětí, zánětlivé gynekologické a urologické potíže, chronický únavový syndrom a mnohé další.

Nejčastější plísní bývá Candida albicans, zjišťujeme však také mnohé další. Plísně jsou všudypřítomné a žijí v našem organizmu od narození. Pokud jsou organizmem „drženy na uzdě“, je vše v pořádku. Jakmile ale dojde na některých místech k poruchám a vzniknou-li ještě další podmínky, začne se plíseň množit a aktivizovat. Nezbytnou podmínkou pro neblahé působení plísní je takzvané toxické prostředí, ve kterém se plísním daří. Nejčastěji jím bývá zánět sliznice a dysbióza. Pozorujeme však také další vlivy, jako například zvýšenou přítomnost těžkých kovů (rtuť, olovo, kadmium, kobalt, stříbro, zlato, cín) v některých orgánech. Pomocí EAV lze zjistit přítomnost kovů v orgánech. Těžké kovy „přitahují“ do orgánů plísně. Přímo živnou půdou pro rozvoj plísní je opakovaná antibiotická terapie, která sice zničí bakterie působící zánět (i když samozřejmě velmi často je zánět nebakteriální a tudíž antibiotika nemohu být účinná), ale na druhá straně se rozmnoží mikrorganizmy na antibiotikum necitlivé. Toxické prostředí mohou vytvářet také mnohé další mikroorganizmy — prvoci, bakterie a viry.

Toxické produkty plísní zatěžují nejrůznější orgány — důležitá je zátěž jater, ledvin, ale i nervového systému. Zde je často původcem závažných problémů méně rozšířená Candida parapsilosis. Tuto kvasinku nejčastěji zjišťujeme u dětí, které si stěžují na bolesti nohou. Dříve se tyto bolesti považovaly za růstové, ale stojí za nimi plíseň a zásadním způsobem alergie na potraviny, s převahou na bílkovinu kravského mléka. Takže dnes můžeme s jistou tvrdit, že „růstové bolesti“ jsou nesmysl.

Toxiny plísní škodí i samotnému mozku, což se pak projevuje poruchami psychiky jako je strach, úzkost, deprese, nekoncentrovanost, zapomětlivost, poruchy spánku. Tyto všechny poruchy samozřejmě nepůsobí jen plísně, ale také řada dalších mikroorganizmů.

Následkem působení plísní vznikají poruchy imunity, která v lidském těle tvoří neuvěřitelnou kaskádu navzájem na sebe navazujících a ovliňujících se pochodů. Je pravděpodobné, že plísně hrají důležitou roli při vzniku některých zhoubných nádorových onemocnění.

Plísně svou činností vytvářejí mimo další toxiny i známé jednoduché sloučeniny alkohol a aldehydy, zatěžující především játra a mozek. Dále vytvářejí látky podobné ženským pohlavním hormonům, což působí u mužů gynekomastie, u žen poruchy menstruace, bolesti při menses, nedostatečný vývin prsních žláz u mladých dívek, poruchy plodnosti. Toxiny plísní nepříznivě ovlivňují štítnou žlázu.

Po zkušenostech z léčby pacientek a pacientů s opakovanými záněty močového měchýře, gynekologickými záněty, výtoky, potížemi s prostatou, častým nebo i bolestivým močením, svěděním konečníku, mohu zodpovědně prohlásit, že za těmito potížemi stojí jednoznačně především plísně, jejichž zdroj se nachází ve střevě. Bez léčby plísní nelze hovořit o léčbě příčiny těchto recidivujících nepříjemných obtíží a také pak vyléčení nemůže být trvalé. Navíc opakovaná léčba těchto zánětů jen antibiotiky a chemoterapeutiky s působením pouze na bakterie uzavírá bludný kruh, z nějž není úniku. Takovou léčbu považuji za zásadní chybu.