RECIDIVUJÍCÍ A CHRONICKÉ UROGENITÁLNÍ ZÁNĚTY

Chronické urogenitální záněty z pohledu celostní medicíny

Chronické urogenitální záněty jsou velmi častým, nepříjemným a klasickou medicínou obtížně léčitelným problémem mnoha lidí, většinou žen. Těmito potížemi trpí i muži, ale u nich jsou projevy méně nápadné. Mohou je mít i malá děvčátka a poměrně výjimečně chlapci. Zde bych se chtěl zabývat záněty, které nejsou způsobeny známými pohlavně přenosnými chorobami, které jednoznačně patří do rukou odborného lékaře. Těch však naštěstí tak mnoho není na rozdíl od běžných zánětlivých potíží. Mnoho žen pronásledují i léta neustále se opakující záněty, se kterými navštěvují svého gynekologa, přičemž se u řady z nich nedaří zabránit recidivám nebo i vleklým potížím. Nemusím zde zdůrazňovat, že gynekologické vyšetření není pro většinu žen příjemné a že tyto potíže a způsob jejich léčby značně zhoršují kvalitu jejich života. Po letech praxe mohu tvrdit, že se přírodní medicína svým celostním přístupem může stát východiskem z bludného kruhu potíží a neúspěšné léčby. Přírodní postupy jdou více ke kořeni problému, snaží se řešit problém komplexně. Je jasné, že zaměření se jen na určitého mikroba, který byl zjištěn např. po pomnožení v laboratoři, a byla na něj nasazena antibiotika, nepřináší efekt u chronických a opakujících se zánětů. Tyto zdravotní potíže jsou dobrým polem pro celostní medicínu.

Podívejme se na problematiku těchto zánětů podrobněji

Hlavní potíže, které se objevují u žen jsou výtoky různého charakteru, svědění, pálení, nezřídka až značné postižení sliznice s bolestivými prasklinkami, bolesti v podbříšku. Často bývají gynekologické záněty spojeny se zánětem močového měchýře s pálením při močení, častým močením, někdy až žena nemůže přesně určit, zda má potíže močové nebo gynekologické. S potížemi mohou být spojeny záněty vaječníků, hormonální poruchy až např. nemožnost otěhotnět, bolesti při menstruaci, bolesti při styku. U mužů se chronické záněty týkají zejména prostaty, není výjimkou, že tím mohou trpět i mladíci. Onemocnění se projevuje někdy výtokem, většinou však potížemi při močení, častým a nočním močením, mohou vzniknout i záněty dalších částí pohlavního ústrojí. Důsledkem pak může být narušení mužské plodnosti, které je čím dál častější příčinou neplodnosti páru.

Nejčastější příčinou těchto onemocnění jsou plísně

Tento názor zdůvodňují zkušenosti z léčby pacientů. Efekt terapie chronických nebo recidivujících zánětů dosáhneme jedině tehdy, pokud se léčba zaměří na zvládnutí plísní.

Plísňová onemocnění se stala problémem konce 20. století a zřejmě ještě větší roli budou mít v 21. století. 20.století můžeme také nazvat stoletím objevu antibiotik. Antibiotika jsou vlastně produkty plísní, kterými se tyto mikroorganizmy brání proti svým konkurentům z řad bakterií, chrání si tím svou potravu, o kterou s bakteriemi soutěží — tj. cukry. Antibiotika téměř každému z nás nejméně jednou v životě život zachránila, aniž bychom si to třeba uvědomili — třeba namátkou při zánětu okostice, zápalu plic, zánětu srdce atd. Ale paradox je to, že problém plísní nastal až s masivním nasazením antibiotik, především širokospektrálních. Plísně patří do skupiny hub.

Houby kolem nás

Říše hub čítá asi 200 000 druhů, z toho 175 je pro člověka patogenních nebo potenciálně patogenních. Z těchto 175 druhů jich je jen několik primárně patogenních, tedy bezprostředně působících onemocnění u člověka. Plísně většinou škodí na poškozených tkáních — to je pro pochopení postupů přírodní medicíny velmi důležitá informace. Nebudeme se zabývat rozdělením hub z biologického hlediska. Pro nás jsou ohniskem zájmu tzv. mikromycety, neboli mikroskopické houby, které mohou být vláknité nebo kvasinkové (kulaté), přičemž existují druhy, které dovedou přecházet do obou těchto forem. Pojem plísně vlastně znamená určitou formu či určitý vzhled mikroskopické houby.

Působení plísní na člověka

Plísně působí v těle hostitele — člověka — několik stavů. Jednak jsou to mykózy, kdy mikroorganizmy rostou, množí se a prorůstají do tkání. Někdy mohou napadnout celé systémy, nazýváme je pak systémovými mykózami a ty jsou životu nebezpečné. Plísně dále způsobují alergie, produkují toxiny, přenášejí na ně „přilepené“ jiné mikroorganizmy nebo jen pasivně žijí v těle hostitele.

V čem spočívá nebezpečnost kvasinek a plísní obecně?

Jsou to buňky s poměrně mohutnou buněčnou stěnou, která je odolná proti mechanizmům obranyschopnosti i proti dezinfekčním prostředkům používaným v nemocnicích. Plísně jsou schopny měnit svůj tvar a formy. Tedy to, co nám vyrůstá v laboratořích nemusí být nutně totožné s tím, co roste v těle. Není jednoduché kvasinky a plísně vůbec prokázat v mikrobiologických laboratořích. Laboratorní záchytnost plísní jen ve 40-50% (často jen ve 30%). Pro představu — z deseti stěrů se může podařit prokázat plíseň jen třikrát. Z toho vidíme, proč máme i při výrazných potížích negativní nálezy a tím není léčba vedena správným směrem. Protilátky proti plísním, které stanovujeme v krvi, nemají význam pro obranu, nejsou schopny plísním škodit. Jejich zjištění v krvi je pro nás jen signálem, že v těle existuje nebo existovala mykóza. Nikoliv, že se tělo těmito protilátkami brání plísním. Významnější než protilátková je buněčná imunita. Obranným buňkám se daří ničit buněčné formy plísní, s vlákny plísní si však mohou poradit již mnohem obtížněji. Na jejich likvidaci se musí aktivovat celý obranný systém člověka.

Jaké jsou projevy plísňových onemocnění?

Plísně působí onemocnění kůže, podkoží a vnitřních orgánů. Nás zajímají vnitřní – viscerální plísně. Mezi nejčastější druhy viscerálních plísní patří kandidózy, aspergilózy, zygomykózy, kryptokokózy.

Kandidy

Pro člověka je významných osm kmenů kandid způsobujících onemocnění: Candida albicans – ta je nejčastější a způsobuje 60-75% všech kandidových infekcí. Zbytek nazýváme souhrnně Non-albicans kandidy (c. tropicalis, c. parapsilosis, c. krusei, c. glabrata). Kandidy se vyskytují ve dvou formách: kvasinky, tj. kulaté buňky, a forma parazitická, kdy tyto plísně vytvářejí vlákna, která jsou schopna prorůstat do tkání nebo do nich provrtávat mikroskopické otvůrky, kterými se pak mohou dostávat škodlivé látky do míst, do kterých by se přes neporušenou tkáň nemohly jinak dostat. Toto je typické zvláště u střev. Kvasinky dobře pronikají do zažívacího traktu, tolerují silnou žaludeční kyselinu, která jinak většinu mikrobů spolehlivě hubí. Jejich oblíbeným místem je urogenitální systém. Pozor – jsou pohlavně přenosné!

Urogenitální záněty z pohledu celostní medicíny

Dostáváme se k přírodním postupům léčby urogenitálních onemocnění. Záměrně uvádím urogenitálních, tedy močově pohlavních, protože jak jsem již výše uvedl, jdou postižení obou blízkých systémů často společně.

Vyšetření

Nejdůležitější je se podrobně ptát na okolnosti vzniku potíží, v medicíně to nazýváme anamnéza. Okolnosti vzniku hrají pak jednu z rozhodujících rolí při léčbě. Zajímá nás, kdy potíže začaly, jak dlouho trvají, v jaké frekvenci se opakují. Důležitá je souvislost se zahájením pohlavního života, s další léčbou (například antibiotiky), s užíváním hormonální antikoncepce nebo tzv. hormonální substituce (náhrady) v přechodu. Důležitá je vazba vzniku zánětů na menstruační cyklus, nezřídka potíže opakovaně recidivují v určité fázi cyklu. Z toho je zřejmé, že problém musí být hormonálně závislý. Často ženy uvádějí souvislost s koupáním ve veřejných bazénech, i když zde zřejmě nehraje roli přímo napadení mikroorganizmy ve vodě, ale změna prostředí, které pak růstu plísní nahrává. Otázka hormonální antikoncepce (HAK) má prvořadou důležitost. Pokud existuje jasná časová souvislost se vznikem potíží nějakou dobu po zahájení užívání HAK, tak je vhodné tuto léčbu přerušit. HAK obvykle nezačne působit komplikace hned po nasazení, ale někdy až po několika měsících. Ovšem vysazení HAK může způsobit neřešitelné životní komplikace pro dotyčnou ženu, zejména pokud nemá pouze jednoho partnera, což je v naší společnosti spíše výjimkou. Pak jistě doporučuji i přes užívání HAK používat kondom, který je vynikající ochranou zejména z hygienického hlediska.
Důležitý je způsob stravování, zejména nadbytek cukru ve stravě. Cukr nahrává růstů plísní.
Z hlediska homeopatie nás zajímá charakter potíží, charakter výtoku, pocitů. Homeopatika jsou různá podle charakteru výtoku a doprovodných potíží.
U mužů se ptáme na potíže s močením. Noční močení není normální u mužů středního věku. Při potížích s prostatou není výjimkou opakované noční močení a během dne silné nutkání na močení. ženy s chronickým zánětem močového měchýře mají stejné potíže.

EAV diagnostika — stěžejní nálezy

Pochopitelně zásadní je, aby pacienti byli vyšetřeni příslušným odborným lékařem. Pak je teprve možno se pustit do přírodní léčby. Vyvarujeme se tak možnému přehlédnutí závažného nálezu např. na děložním čípku či prostatě. Tato vyšetření by neměla být starého data.
V nekonveční medicíně užívám jako základní diagnostické metody elektroakupunkturu podle Dr. Volla (EAV) a postupy detoxikační medicíny podle MUDr. Josefa Jonáše. Spojením těchto dvou unikátních metod lze dosáhnout značného zpřesnění nálezu a následné přírodní léčby, ale i klasické farmakoterapie.
Pro urogenitální potíže jsou nejdůležitější nálezy zánětu na elektroakupunkturních drahách — lymfatické, tenkého a tlustého střeva a samozřejmě dráze močového měchýře. Měřené body se nacházejí na prstech rukou a nohou jednak na klasických čínských drahách a jednak na drahách objevených MUDr. Vollem, celkově jich proměřuji několik desítek.
Nejdůležitější testovanou akupunkturní dráhou je dráha močového měchýře a na ní zejména dva body. Bod pro dno močového měchýře a bod pro pochvu, dělohu a močovou trubici u žen, u mužů odpovídá prostatě a močové trubici. Pomocí testovacích látek jsme schopni poměrně přesně určit, které konkrétní mikroby působí zánět v těchto orgánech. Současně vkládáním do měřícího okruhu EAV přístroje určíme přípravky, které mohou zánětlivé změny léčit. Nejčastěji testem zjistíme již výše popsané kvasinky a plísně, střevní bakterie, anaerobní bakterie, ureaplazmata, chlamydie. V tomto článku se nezabývám klasickými pohlavně přenosnými nemocemi a ani trichomonádami — mikroskopickými parazity, to by bylo náplní jiného sdělení. Ale kupodivu tyto infekty u mých pacientů prakticky nejsou.

Detoxikační medicína podle MUDr. Josefa Jonáše

Pomocí této metody lze doplnit a rozšířit vyšetření EAV o zjištění zátěží dalšími toxiny (antibiotika, chemické látky, těžké kovy, ionizační záření, léky, pesticidy, fungicidy atp.), hormonálních poruch, stavu metabolizmu (především poruchu metabolizmu jednoduchých a složitých cukrů), psychické poruchy, které mohou hrát u chronických potíží důležitou roli. Metoda také umožňuje, podobně jako EAV, testování vhodnosti prostředků zvolených k léčbě.

Principy přírodní léčby plísňových onemocnění

Nejčastější příčinou chronických a recidivujících urogenitálních zánětů jsou tedy plísně. Pro jejich potlačení nebo vymýcení je nutno dodržet určité zásady celostního komplexního přístupu.
Dieta s maximálním omezením sladkostí, cukru, potravin s kvasinkami nebo vyráběných kvasnými procesy (kynuté pečivo, pivo, víno, některé vitamíny – Pangamin, selen) patří k téměř pravidelným režimovým opatřením. Plísně se živí cukry, musíme jim proto omezit přísun stravy. Nezbytné je udržovat vnitřní prostředí v zásaditých hodnotách. Toho dosáhneme jednak alkalizující stravou a uvedenými dietními opatřeními, jednak přípravky, které pomáhají alkalizovat chemicky zvýšenou kyselost vnitřního prostředí, např. přípravkem Alkala N. Jeho působení kontrolujeme pomocí měření pH moče lakmusovým papírkem, které by se mělo pohybovat od 6,5 výše. Papírek je součástí balení Alkaly.
Vyšetření a léčba partnera je také nezbytnou součástí léčebných opatření. Je nutno si uvědomit, že u mužů mohou probíhat záněty bez větších potíží, takže pak dochází k tzv. ping-pongovému efektu přenášení infektu mezi partnery. Důležité je zdůraznit zásady pohlavní hygieny. O hormonální antikoncepci jsem již psal výše. Kvasinky jsou velmi citlivé na estrogeny, ty podporují jejich množení. Zjistíme-li testováním střevní dysbiozu, musíme ji upravit a prostředí střev normalizovat, dosáhnout střevní symbiózu. Střevo zbavíme patogenů pomocí projímavého magnesiumperoxidu(preparát Ozovit), poté musíme zklidnit mírný zánět střevní sliznice způsobený dysbiozou a nakonec zregenerujeme střevo žádoucími probiotickými mikroby.
Současně se střevní kúrou zahájíme detoxikaci tkání např. prostředky Joalis, které byly předtím vytestovány. Postupujeme od detoxikace tkání, přes úpravu imunity, metabolizmu, podpory drenážních orgánů až k vlastní detoxikaci plísní či jiných mikrobů (namátkou — Fluorex, Candid, Gynodren, Prostadren, Colidren, Urinodren, Antimetal, Regular, HPV atd.)
Podáváme fytoterapeutika rovněž určená testem. Ta podporují nebo umožňují vyloučení toxinů uvolněných detoxikací. Využívám většinou bylinné komplexy z produktové nabídky Starlife (Oregano, Angelica, Chlorophyll, Bounty), Energy (Gynex), Diochi (Estrozin), Hemann (Femigard).